„Vtáhnout lidi do jedinečného, rozmanitého a ohroženého světa zvířat. Tento svět chránit a zároveň bavit, těšit a vzdělávat lidi“ – to je posláním Zoo Liberec, mezinárodně uznávané organizace. Podívejte se s námi do zoo s nestarší historií v ČR, jak začínala, měnila se a jak si stojí dnes.
Čapí hnízdo, romantická stavbička přestěhovaná do areálu zoo r. 1907 z výstavy českých Němců
Skromné, ale odhodlané začátky
U zrodu naší nejstarší zoo stál ornitologický spolek, který vedl malý zookoutek ve čtvrti Perštýn (1895). Později vystavěl ostrůvek na jezírku Gondelteich (dnešní Labutí jezírko) a vysadil tam čtyři labutě. Také zřídil ptačí voliéru v místech dnešního pavilonu pro žirafy a za ní ohradu pro srnčí zvěř. Postupně přibývaly výběhy a klece se zvířaty a celé to najednou začalo vypadat jako malá zoologická zahrada, o jejíž založení požádal ornitologický spolek r. 1904. Magistrátem mu bylo obratem vyhověno a brzy se již návštěvníci procházeli nejen mezi ptactvem a drobným zvířectvem, ale mohli obdivovat ryby, hady, ještěry, dikobraza, opice, medvěda, pumu a jiné šelmy.
Původní vchod do zoo, ulice u Zoologické zahrady
Bazén pro lachtany, r. 1927
Jako na Noemově arše
Po I. svět. válce byly renovovány stávající výběhy, přibyl bazén s párem lachtanů kalifornských, ale další územní rozšíření se už neprosadilo. A tak se na malém prostoru brzy tísnilo na 134 druhů zvěře, často po jednotlivcích, v počtu 500 kusů, včetně medvědů, lvů či mnoho kusů ptactva. Zahrada tak připomínala spíše nekoncepční zvěřinec. V meziválečných letech zahrada v podstatě přešlapovala na místě, chyběli jí odborníci i prostory, a navíc ji zastínila pražská zoo. Za II. svět. války se uvažovalo přemístit sem zvířata z bombardováním ohrožených míst v Německu, ale nikdy k tomu nedošlo právě z důvodu nedostatečné vybavenosti zoo.
Zoo v 50. letech
Zoo hrozil zánik!
Prvních deset let po válce bylo pro zahradu skutečně obtížných. Musela obhajovat samotnou existenci a ujasnit si další směřování. Ovšem jasná koncepce jejího vedení, odhodlání a nadšení místních, kteří obětovali svůj čas, práci i nemalé peníze, nakonec umožnily zahradě fungovat a hlavně se rozvíjet.
Pavilon paviánů
Zoo nabrala druhý dech a smysluplný kurz
Zahrada se zaměřila jak na divácky atraktivní druhy, tak především na ty v přírodě ohrožené. A od 60. let se tu také hodně stavělo. Z té doby pocházejí např. sloninec, pavilon paviánů nebo bazén pro lachtany. Z dnešního pohledu jsou to již zařízení zastaralá, ale ve své době znamenala velký pokrok. A trvalo dalších dvacet let a stálo mnoho úsilí obětavých nadšenců a odborníků, než se zahrada dostala do popředí zoologických zahrad v Československu.
Vchod do zoo, Masarykova ulice, 70. léta
Dalších 30 let intenzivní práce slavilo úspěchy
Z konce 70. let pocházel i hlavní vstup do zoo umístěný u jezírka, dnes již nahrazený novým u konečné stanice tramvaje. Od 80. let vznikaly oceňované pavilony pro žirafy nebo pro dravé ptáky, jejichž kolekce je skutečně mimořádná. Později pak přibyly šelminec, pavilon opů, pavilon tropů, zimoviště pro plameňáky nebo hospodářský pavilon, bez kterého se moderní zoo neobejde. Mnoho návštěvníků se přijelo podívat na bílé tygry indické, kteří se stali velkým magnetem a po určitou dobu i tváří liberecké zoo. V roce 1994 byla zahrada přijata do Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií, což je vyznamenáním i závazkem.
Vchod do zoo, ulice Lidové sady, současnost
Zoo Liberec dorostla v moderní záchranářskou instituci mezinárodního významu
Zahrada už dávno nechová exotická zvířata jen pro potěšení kolemjdoucích. Z mnohých druhů zvířat se staly druhy ohrožené a je nutné tak s nimi zacházet. Jsou zařazeny do mezinárodních chovných programů, což klade nároky na jejich péči a nutí k odpovědnosti. Zahrada se proto zapojuje do mezinárodních ochranářských, humanitárních a vědeckých projektů.
Ara hyacintový
Víte, že Zoo Liberec chová…
… papouška aru hyacintového, který je považován za největšího papouška na světě? Svým silným zobákem dokáže rozlousknout i paraořechy. Takže pozor na prsty!
… jako jediná v ČR kozorožce dagestánské? Nenasytní lovci, pytláci a ilegální obchodníci jsou příčinou rozdrobení populace kozorožců do mnoha malých izolovaných skupin. V Zoo Liberec jsou kozorožci doma už 60 let!
Lev berberský
Víte, že v Zoo Liberec najdete také…
… jednu z nejucelenějších kolekcí dravých ptáků? Např. orel mořský je největší orel žijící u nás, pyšní se úctyhodným rozpětím křídel až 2,4 m!
… čtyři největší druhy evropských sov? A víte, jaké to jsou? Přeci sovice sněžní, puštík bělolící, puštík bradatý a výr velký západosibiřský! Hú, hú…
… lva berberského? Tento druh lva už v divoké přírodě nenajdeme. Zoo Liberec chová lva původem z Olomouce a lvice je rodilá Pařížanka.
Velbloud dvouhrbý
Víte, že Zoo Liberec rovněž pečuje o…
… šimpanze, který si v přírodě každý večer staví nové hnízdo a je ohrožen vyhynutím?
… velblouda dvouhrbého, jehož divoká populace je v přírodě kriticky ohrožena vyhubením kvůli lovu pro maso a odchytu pro sportovní účely?
… levharta čínského, jinak povětšinou polehávajícího ve své domovině ve větvích stromů, kam si dokáže vytáhnout úlovek těžší, než je sám?
Pořád je na co se těšit!
Pořád je na co se těšit!
Pokud se podaří uskutečnit záměr rozšířit areál, budeme moci sledovat nenáročné chladnomilné vlky, medvědy či zubry v prostředí, které je jim blízké a přibydou i sokolnické ukázky dravců.
Zdroj použitých fotografií: Zoo Liberec. Děkujeme!