Morový kostel

Strašná morová nákaza zasáhla Liberec v roce 1680, stávající městský hřbitov přestal stačit a bylo nutné založit nový. Při něm roku 1696 vyrostl menší kostel. Pražský stavitel M. A. Canevalle zvolil křížový půdorys stavby, protože právě sv. Kříži je kostel zasvěcen. Rozsáhlá přestavba v pol. 18. stol. přinesla kostelu barokní vzhled blízký chrámu v Hejnicích.

Zajímavosti

Cenná umělecká díla zde zůstala zachována až do dnešních dnů, nejvzácnější z nich je soška Matky Boží Bolestné z roku 1506, údajně vylovena z londýnské Temže, kam se dostala po zničení svého kostela. Od jistého obchodníka ji zakoupil hrabě František Gallas a umístil do kaple frýdlantského zámku. Odtud putovala do hejnického chrámu, ale od roku 1698 zdobí hlavní oltář kostela Nalezení sv. Kříže.

Velký podíl na výstavbě, výzdobě kostela i na zřízení první liberecké knihovny nad sakristií měl děkan Kopsch. Za vše, co pro kostel udělal, byl na své přání po smrti uložen v kryptě pod oltářem.

Barokní zahrada

Samotný kostel je jistě mistrovským dílem, ovšem i jeho okolí zdobí vzácné památky. V zahradě kostela je totiž umístěn morový sloup z dílny slavného sochaře M. B. Brauna, kolem něj je křížová cesta s obrazy J. Führicha - rodáka z nedaleké Chrastavy a pozoruhodná je i kaple Božího hrobu, která je kopií kaple stojící uprostřed chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě.

Via Sacra

Kostel s barokní zahradou je součástí posvátné cesty o délce 550 km, která prochází po obou stranách řeky Nisy a spojuje nejkrásnější sakrální místa v Trojzemí.