Budova Jedličkova ústavu umístěná v Lužické ulici na vyvýšeném ostrohu nad údolím Ruprechtického potoka, vytváří zajímavou a poměrně výraznou dominantu okolního zastavení. Podle návrhu architekta J. Shuha ji postavil v roce 1914 liberecký stavitel G. Habel. Byla určena pro děti s tělesnými vadami, kterým zaškolení v dílnách dávalo možnost aktivního uplatnění v životě. Liberec se stal výstavbou tohoto zařízení prvním městem v bývalé monarchii, kde se postiženým dětem dostávalo podobné odborné péče. V roce 1945 se zařízení stalo pobočkou Jedličkova ústavu v Praze a jeho název si nese dodnes, stejně jako účel a poslání.