Obřadní síň vedle hřbitova

V roce 1900 vystavěla liberecká židovská obec při židovském hřbitově obřadní síň, která sloužila svému účelu do začátku 2. světové války. Pak přišlo vyhlazení valné části předválečné židovské komunity čítající téměř 1700 členů, z nichž holocaust přežilo pouze 37 osob. Po válce obřadní síň chátrala a nakonec byla až do roku 1989 užívána jedním podnikem jako sklad kávy. 

Památník obětem šoa

Dnešní vedení židovské obce se rozhodlo zřídit v obřadní síni památník obětem šoa podle konceptu, který vytvořil student Fakulty umění a architektury Štěpán Gudev, pod pedagogickým vedením M. A. Jana Stolína, který je autorem výtvarného řešení památníku. Základní myšlenkou památníku jsou světelné přímky na stropě, které směřují k jednotlivým tragickým místům, v nichž zahynuli liberečtí Židé. Tyto linie potom pokračují svisle dolů k zemi, kde končí. U každé svislé čáry jsou jména lidí, kteří v onom místě našli smrt. Na konci každé svislé čáry je název místa a také schránka, v níž je uložen svitek s ručně napsanými jmény. Jeden ze světelných pruhů vedoucích ze stropu je modré barvy a symbolizuje cestu části zdejších Židů do Izraele. Původní podlaha je zachována ve zlomku, který je opatřen skleněnou vitrínou. 

Poslání památníku

Podle slov předsedy liberecké židovské obce Michala Hrona je památník „místem, které dává umučeným symbolický hrob“, ale měl by nadále sloužit také k nejrůznějším společenským, vzdělávacím a kulturním účelům.