Vedle realistické malby se u obou projevuje také výrazná stylizace, oba pracovali též se strukturálními obrazy často až v informální tendenci. Jejich individuální směřování se dle názoru kurátorky odklání jednak v námětu a motivaci křesťanství, ke které každý přistupoval zcela jinak (možná až protikladně), a především v rovině vztahu originální/jedinečné dílo a jeho kopie. Pokud Věra Nováková zůstávala u jedinečného artefaktu (často akcentovaného i proto, že se jednalo např. o portréty jí blízkých osobností ze světa umění, ale např. i katolické víry), klonil se Pavel Brázda v duchu svých hoministických idejí k demokratizaci umění. Umění má být dostupné všem, a proto jej P. Brázda nadšeně množil, zmnožoval a replikoval prostřednictvím nejprve xeroxu a následně též digitálního tisku na plátně. Díky tomu některé z jeho postav či hlav existují v mnoha variantách, objevují se znovu a znovu v různých kompozicích a schématech.

Vedle realistické malby se u obou projevuje také výrazná stylizace, oba pracovali též se strukturálními obrazy často až v informální tendenci. Jejich individuální směřování se dle názoru kurátorky odklání jednak v námětu a motivaci křesťanství, ke které každý přistupoval zcela jinak (možná až protikladně), a především v rovině vztahu originální/jedinečné dílo a jeho kopie. Pokud Věra Nováková zůstávala u jedinečného artefaktu (často akcentovaného i proto, že se jednalo např. o portréty jí blízkých osobností ze světa umění, ale např. i katolické víry), klonil se Pavel Brázda v duchu svých hoministických idejí k demokratizaci umění. Umění má být dostupné všem, a proto jej P. Brázda nadšeně množil, zmnožoval a replikoval prostřednictvím nejprve xeroxu a následně též digitálního tisku na plátně. Díky tomu některé z jeho postav či hlav existují v mnoha variantách, objevují se znovu a znovu v různých kompozicích a schématech.