< >

V barokní zahradě u kostela Nalezení sv. Kříže najdete Mariánský soup z dílny Matyáše Bernarda Brauna, křížovou cestu a pozoruhodnou kapli Božího hrobu. Celé místo je natolik unikátní, že tvoří součást stezky Via Sacra spojující nejkrásnější sakrální místa v Trojzemí.

Stezka VIA SACRA znamená posvátnou cestu o délce 550 km po obou stranách řeky Nisy. Je starobylá, a přitom úplně nová. Před staletími se jednalo o součást významné obchodní a poutní cesty VIA REGIA. Nyní tato stezka značí turistickou trasu vedoucí přes české Krkonoše a Jizerské hory, polské Slezsko a německou Lužici.

Jedním ze zastavení je také kostel Nalezení svatého Kříže a Mariánský sloup, který byl zhotoven v letech 1719-1720 jako dík za záchranu od morové epidemie v roce 1680. Původně stával před kostelem sv. Antonína Velikého, ale v roce 1877 byl přemístěn do zahrady u kostela Nalezení sv. Kříže na bývalý hřbitov. Sloup stojí na třech stupních a tvoří osmihrannou, výklenky členěnou stavbu. V rozích jej zdobí sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriana, sv. Šebestiána a sv. Rocha. Na zeměkouli obtočené hadem stojí Panna Marie symbolizující neposkvrněné početí.

Dnešní podoba křížové cesty z 18. stol. lemované lípami vychází z předloh chrastavského rodáka a ve světě proslulého malíře Josefa Führicha. Křížová cesta je součástí zahrady vzniklé na místě zrušeného hřbitova.

Kaple Boží hrobu, umístěná v zahradě, je kopií kaple stojící uprostřed chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Zdejší perličkou je uvedené chybné vročení. Text nad vchodem tvrdí, že stavba byla postavena roku 1722 donorem A. J. Wondrakem, a to není pravda. Kaple je o padesát let mladší, vznikla až roku 1772. Předpokládá se, že mylné datum se do nápisu dostalo při některé z rekonstrukcí, kdy byla druhá sedmička tak špatně čitelná, že ji restaurátor zaměnil za dvojku. Při rekonstrukci kaple v roce 2020, která zachránila tuto unikátní památku před naprostým zničením, byla chyba v datu zachována. Památka tak jen získala na zajímavosti a zvláštním půvabu.