Historie druhého ruprechtického kostela

Obec Ruprechtice dlouho usilovala o vlastní kostel a její snaha neklesla ani poté, kdy byl nad Ruprechticemi postaven kostelík U Obrázku. Ruprechtičtí si totiž přáli mít prostornější svatostánek přímo v obci, a tak díky sbírkám věřících a značnému příspěvku J. Salomona z Kateřinek byl roku 1909 slavnostně položen základní kámen ke stavbě kostela poblíž náměstí. Autory návrhu byli známí architekti M. Kühn a H. Fanta, stavitelem pak A. Bürger. Stavba probíhala úctyhodným tempem a už následujícího roku byla dokončena a vysvěcena. Jednolodní novogotický kostel upoutá především svou 47 metrů vysokou věží, ve které dosud visí jeden z původních zvonů, označený jménem kateřinského továrníka Salomona, který se finančně podílel na stavbě. Chrám je důstojnou dominantou nejen liberecké čtvrti Ruprechtice, ale také úpatí Jizerských hor.

Kostel přeměněný v muzejní depozitář

Za socialismu původní úloha kostelů pod tlakem totalitní moci zanikala. V roce 1960 byl proto zdejší kostel zapůjčen muzeu jako depozitář. Do kostelní lodi byla vložena ocelová konstrukce regálů a výtahu, aby zde mohly být umístěny archiválie. To zajistilo kostelu aspoň základní údržbu a ochránilo jej tak od další devastace. V roce 1990 se ruprechtické farnosti ujali františkáni, poté byl archivní depozitář vystěhován a kostel po opravě v roce 1994 znovuvysvěcen. 

Patron kostela - svatý Antonín z Padovy

Svatý Antonín z Padovy - nebo též Antonín Paduánský - byl portugalský františkánský mnich, teolog a kazatel. Jde o jednoho z nejznámějších svatých, který je uctíván po celém světě. Je oblíben také u umělců jako byl např. El Greco nebo Francisco Goya. Katolická církev prohlásila Antonína za světce (byl to nejkratší proces svatořečení v dějinách církve) později i za učitele církve. Zobrazován bývá jako mladý muž s Ježíškem v náručí a lilií v ruce. Jeho hrob v Padově se stal poutním místem.