Technické památky

Zauhlovací a vodárenská věž (Zauhlovačka)

← Zpět na výpis
vytvořeno:13.2.2008 | upraveno:26.1.2023
Adresa:463 11 Liberec - Vratislavice nad NisouGPS:50°44'34.7''N; 15°05'10.2''E[mapa]
Zauhlovací věž tvoří dominantu Vratislavic. Měří 52 metrů, má tvar komolého kužele a v letech 1916–1919 ji nechal postavit Alfréd Ginzkey, syn zakladatele zdejší továrny.

Akce

Historie zauhlovačky

Jak bylo na tehdejší dobu obvyklé, stavbu projektoval vídeňský architekt Leopold Bauer a postavili jí prý italští váleční zajatci. Věž má tři podlaží a terasu. Strojovna byla v přízemí, v prvním patře dva zásobníky na uhlí a v posledním patře vodojem. Ve spodní části je věž tvořena žulovými kvádry, nad nimi je už zděná. Má malá úzká oblouková okénka.


Jak zauhlovačka fungovala?

Věž fungovala tak, že se až k patě věže přiváželo vlakem po vlečce uhlí. Do zásobníků se uhlí dostalo díky velkokapacitnímu vysavači. Mour (méně kvalitní uhlí) se vysával do vyššího zásobníku a kvalitní uhlí do spodního. Do věže se prý vešel obsah celého vlaku. Do sousední kotelny se namíchané uhlí dopravovalo po pásu vedeným vodorovnou šachtou. Kotelna vyráběla páru, která následně poháněla čtyři turbíny vyrábějící elektřinu. Větší část elektřiny spotřebovala továrna, přebytek pak zásoboval veřejnou síť. Pára sloužila i jako zdroj tepla a používala se jako pohon místní lokomotivy, která ji čerpala přímo v kotelně.

V horní části je vodojem. Ten je postaven z velkých nýtovaných ocelových plátů, v minulosti ho chránila svislá střešní krytina z přírodní břidlice. Svou funkci ztratila věž v roce 1970, kdy se elektřina začala vyrábět spalováním mazutu. Kotelna pak vyrobila elektřinu naposledy před několika lety, protože se přešlo na vytápění plynem. Nyní jsou věž a mostek přes silnici zařazeny na seznam technických památek.


Současnost

V současné době o "Zauhlovačku" pečuje spolek AvantgArt. Ten věž postupně rekonstruuje a zároveň zde pořádá různé společenské akce, jejichž finanční výtěžek je poskytnut na podporu této ojedinělé památky.