Přehrada je v rekonstrukci.  Bez vody zůstane přibližně do poloviny roku 2025.

První zděná přehrada v Evropě

Víte, že betonová hráz je lepší než sypaná „protože ji myši a krysy nemohou provrtati“? A že vyklenutá hráz proti vodě je odolnější než rovná? Právě tyto myšlenky úspěšně obhájil nejlepší evropský přehradář tajný rada prof. Otto Intze z Cách ve svém projektu, který měl do budoucna Liberec bránit proti ničivým záplavám. Díky prof. Intzemu je tedy Harcovská přehrada z let 1902–1904 první zděnou přehradou v Evropě a pevnost hrázi dodala vedle betonu i liberecká žula. 

Ochrana proti záplavám

Jedním z živlů, který Liberec v minulosti trápil, byla velká voda. Záplavy nebyly výjimečné, ale roku 1897 město zasáhla povodeň opravdu drtivě. Podle měření tehdy spadlo největší množství srážek ve střední Evropě vůbec (v Jizerkách naměřili neuvěřitelných 345 mm), a i když záplavy postihly celé severovýchodní Čechy, nejhorší průběh měly právě na Liberecku. V povodí Nisy vznikly milionové škody a jen na české straně zahynulo na 120 lidí. V důsledku toho bylo rozhodnuto o stavbě 6 jizerskohorských přehrad (postaveno jich bylo jen 5), které byly prakticky prvními tížnými zděnými přehradami v Evropě.

Jizerky plné hrází

Celkem bylo realizováno pět z šesti plánovaných přehrad. Kromě liberecké to byla mšenská, bedřichovská, fojtecká a mlýnická přehrada. Nezbytné prostředky na jejich výstavbu dodali místní podnikatelé, mezi nimiž nechyběli ani Liebiegové. Podnik Johann Liebieg & Co. také využíval vodu z liberecké přehrady pro svůj provoz a byla jí zásobována i vila Theodora Liebiega mladšího.

• Liberec - po stopách Liebiegů (CZ, EN, DE, PL) [Liberec-brozura Architektura-A6-OK.pdf | 4.47 MB | application/pdf]