Dvojice budov tehdejšího Podniku výpočetní techniky a Ústavu geodézie a kartografie byla postavena dle projektu Miroslava Vlnase z Vojenského projektového ústavu v Praze z roku 1966. K dokončení objektů došlo v roce 1973 (pozornost věnujte rovněž reliéfům ve vstupu), kdy byla na prostranství před dnešním Katastrálním úřadem osazena abstraktní plastika z měděného plechu od Jana Solovjeva (socha Rodina).
Abstraktní plastika IIGPSLiberecINFOSubtilní pískovcový reliéf je dílem Jiří Seiferta z druhé poloviny 60. let. Pískovec byl spolu se dřevem a od poloviny 70. let mramorem oblíbeným Seifertovým materiálem. Specifické byly jeho práce v břidlici, ve které vytvářel reliéfy.
Abstraktní plastika IGPSLiberecINFOSymbolická brána, která vítá příchozí při vstupu do Sportovního areálu Ještěd.
Brána BorcůGPSLiberecINFOZvládnutí výroby nerezové oceli domácím průmyslem v 80. letech rozhojnilo spektrum materiálů pro soudobé sochařství, čehož řada tvůrců vzápětí využila. Jedním z nich se stal medailér, designér a malíř Jiří Dostál, který spolu s bratrem Josefem několik těchto plastik vytvořil.
Dobývání kosmuGPSLiberecINFODílo, oceněné na výstavě Socha a město v roce 1969 Cenou Matyáše Brauna II stupně. Sám Josef Klimeš, jeden z nejvýraznějších představitelů své sochařské generace, k jejímu vzniku říká: „Vlastně to měly být sedačky kolem ohně. Někde bokem, u lesa, a děcka by tam pálila roští a seděla podle toho. První práce, co jsem dělal do kamene, lámal jsem to v Krkonoších, ve Strážným. Měl jsem určitý komplex, že to neumím. Zdokonaloval jsem se na Stalinovi, s Demartinim. Tam jsem se naučil ovládat kameničinu.“
Dvanáct měsícůGPSLiberecINFOOpět Socha a město 1969. Travertinovou Bránu vytesal pro sochařské sympozium ve Vyšných Ružbachách v roce 1966 Miloslav Chlupáč. O tři roky později ji vystavoval v Liberci pod názvem Dvojice, přičemž její soutěžní umístění bylo na břehu liberecké přehrady. Zanedlouho poté se dostala na své nynější místo na tehdy budované sídliště Ruprechtice.
Dvojice (Brána)GPSLiberecINFODochovaná konstrukce z ocelových I-profilů představuje již pouhé torzo původního díla, symbolizujícího stylizované květiny. Zároveň je poslední, které se z původních pěti identických plastik na území města zachovala. Všechny vznikly v polovině 70. let nikoliv ve vazbě na stavební investice, ale v rámci zvelebení města.
FontányGPSLiberecINFOOpravená původní neonová holubice míru ze 70. let i s nápisem Mír národům celého světa byla v pondělí 20. května 2013 instalována na historickém domě na Šaldově náměstí.
Holubice míruGPSLiberecINFOU této Zastávky MHD se každý zastaví. Ať už na autobus čeká či ne. Někdy se tomuto místu říká Hostina obrů a je to pojmenování opravdu výstižné, neboť každý člověk si připadá pod obrovitým stolem jako trpaslík a v němém úžasu si tak může odspoda prohlížet bohatě prostřený stůl plný zjevné i skryté symboliky.
Hostina obrů - Zastávka Davida ČernéhoGPSLiberecINFOSvépomocné stavební bytové družstvo Sever si mezi lety 1968–1971 postavilo mezi Ostravskou a Kmochovou ulicí jedenáct zajímavě řešených pětipodlažních bodových domů seskupených ve čtyřech dvojicích a jedné trojici. Jejich autor Zdeněk Jaroš jim pomocí průběžných, dnes zasklených lodžií vtiskl osobitý, na svou dobu až exkluzivní ráz. Celkově příznivý dojem podtrhuje usazení ve velkoryse koncipované zeleni.
Kamenné ořechyGPSLiberecINFOStatutární město Liberec se ve spolupráci se Židovskou obcí Liberec připojilo k tradici pokládání Kamenů zmizelých, ve světě známých pod původním německým názvem Stolpersteine. Kameny zmizelých se jmény obětí holocaustu připomínají Liberečanům konkrétní lidi, kteří v našem městě žili a kteří byli zavražděni v koncentračních táborech.
Kameny zmizelých (Stolpersteine)GPSLiberecINFOHorizontální pískovcová plastika byla osazena v souvislosti s výstavbou střediska občanské vybavenosti Centrum, realizovaného v letech 1968–1969 podle projektu Eduarda Adamíry z roku 1966. Původně průchozí objekt obsahoval velkoprodejnu potravin a restauraci, v patře se nacházelo kino Máj.
KámenGPSLiberecINFO