Maskovaná armáda

Tenhle vojenský areál má důmyslné architektonické maskování. Kolemjdoucí si většinou všimnou jen novorománské budovy s věží, aniž by tušili, že se za ní ukrývá obrovský komplex budov seskupených kolem obdélníkového nádvoří. 

Bývalá kasárna císaře Františka Josefa

Kasárna byla postavena v letech 1891-1893 podle projektu Adolfa Kaulferse a původně se jí říkalo "Kasárna císaře Františka Josefa". Nynější název „Kasárna 6. října“ získala  pravděpodobně v roce 1947. Během tzv. Karpatsko-Dukelské operace v době 2. světové války vstoupily československé jednotky poprvé na československé území 6. října 1944. Tento den se proto v minulém období slavil jako Den československé armády.

Liberečtí chemici s mezinárodním kreditem

Zdejší „chemici“ (odborně 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany) jsou jediným specializovaným útvarem tohoto typu v Armádě ČR, určeným pro řešení úkolů chemického zabezpečení jednotek a odstraňování následků po použití zbraní hromadného ničení. Chemické jednotky se zúčastnily nejen operací Pouštní bouře a Trvalá svoboda, které probíhaly na územích Saúdské Arábie, Kuvajtu, Iráku a Afghánistánu, ale také aliančních a koaličních operací v Bosně a Hercegovině a Kosovu. Nasazeny byly i při ochraně olympijských her v Řecku a Summitu NATO v Turecku.

Místa vzpomínek a piety

Před kasárnami stylově stojí Památník bojovníkům a obětem za svobodu vlasti. Památník velmi netradičního vzhledu je dílem Jana a Petra Stolínových a uvnitř je uložena prsť z 9 bojišť 2. světové války. Poblíž pomníku najdete Lidickou hrušeň, tedy přímého potomka památného ovocného stromu, který v roce 1942 jako jediný přežil vyhlazení Lidic a na druhé straně zase roste Lípa republiky, která tu byla slavnostně vysazena při příležitosti 100. výročí vzniku Československa.