V roce 1900 vystavěla liberecká židovská obec při židovském hřbitově obřadní síň, která sloužila svému účelu do začátku 2. světové války. Pak přišlo vyhlazení valné části předválečné židovské komunity čítající téměř 1700 členů. Po válce obřadní síň chátrala a nakonec byla až do roku 1989 užívána jedním podnikem jako sklad kávy. 

Dnešní vedení židovské obce se rozhodlo zřídit v obřadní síni památník obětem šoa podle konceptu, který vytvořil student Fakulty umění a architektury Štěpán Gudev, pod pedagogickým vedením M. A. Jana Stolína, který je autorem výtvarného řešení památníku. Základní myšlenkou památníku jsou přímky na stropě, které směřují k jednotlivým tragickým místům, v nichž zahynuli liberečtí Židé. Tyto linie potom pokračují svisle dolů k zemi, kde končí. U každé svislé čáry jsou jména lidí, kteří v onom místě našli smrt. Na jejím konci je název místa a také schránka, v níž je uložen svitek s ručně napsanými jmény. Přijaté řešení památníku umožňuje využít obnovenou obřadní síň k pořádání komorních kulturních a vzdělávacích akcí.