Patří ke kulturním zařízením, jež proslavila Liberec i za hranicemi naší vlasti. V Moskevské ulici, kde divadlo účinkuje, si roku 1620 koupil bednář Michal Prade domek, nepochybně dřevěný, který později dostal číslo popisné 32-IV. Stejné nese dnešní hlavní budova Naivního divadla.
Podobně jako ostatní domy ve středu města byl i tento několikráte přestavován, zejména, když v něm počátkem 19. století byla otevřena hospoda Reichenberg Hof (Liberecký dvůr). Jak zaznamenal kronikář, koupilo ji roku 1863, „několik vážených měšťanů“, nejspíše věřitelů…
Ještě v polovině 19. století byly poštovní zásilky dopravovány do Liberce spěšnými poštovními vozy taženými koňmi. Když byl poštovní úřad přeložen blíže k zámku do Zámecké, dnešní Felberovy ulice, přijížděly poštovní vozy na prostranství před zámkem, tam, kde je dnes parčík spořitelny. Na čerstvé zprávy tu netrpělivě čekali hlavně obchodníci, podnikatelé i spekulanti. Aby se jim lépe čekalo, otevřel si v bývalé panské budově čp. 4/V podnikavý pan Cloin restauraci a kavárnu. Pojmenoval ji případným názvem U Pošty. Kromě toho, že…
Úsek ulice Sokolské, v níž se rodný dům spisovatele a kritika F. X. Šaldy nachází, byl původně součástí ulice Frýdlantské. Tudy vedla v minulosti stará obchodní cesta z Čech do Lužice. Větší stavební ruch se zde projevuje až v druhé polovině 19. století v souvislosti s rozvojem textilního průmyslu v Liberci. Jednou z prvních staveb zde postavených byl právě dům čp. 354-I barvíře Josefa Trenklera. Plány i provedení zajistil roku 1852 liberecký stavitel Jakub Wörfel. Na straně do ulice má dům dvě podlaží, na opačné straně do údolí Jizerského…
Mezi staroliberecká občerstvovací zařízení bezesporu patří také restaurace Černý kůň čp. 108-I. Má jedinečné umístění na Nerudově náměstí, původně Hrnčířském, jež tvořilo střed celé nové části Liberce zvané Filipovo město, založené v druhé polovině 18. století majitelem panství Kristiálněm Filipem Clam-Gallasem, po němž bylo pojmenováno. Jeho výstavbu vedl panský stavitel Jan Josef Kuntze, rodák z Hrádku nad Nisou, který si zde postavil vlastní dům, později změněný na restaurci Černý kůň. Svému rodinnému domu dal klasicistní podobu.…
Už v dávných dobách bylo nutno usměrňovat konání libereckých občanů podle dohodnutých pravidel. Nad jejich dodržováním dozírali a případné tresty udělovali městští sudí se svými pomocníky zastupující v této činnosti vrchnost – majitele panství. Svědectví o různých přestupcích, z nichž některé byly potrestány i popravou provinilce, podávají dvě staré knihy uložené v Okresním archívu v Liberci. Je to nejstarší Městská kniha z let 1542 až 1564 a Soudní kniha města Liberec z roku 1585, do níž městský sudí Jiří Schmeidel až…
Koncem 19. století už ovládaly téměř celé Josefininské údolí rozlehlé objekty textilní továrny firmy Liebiega a spol. Vznikla ovšem ze skromných začátků, z nepatrné barvířské manufaktury hraběte Kristiána Filipa Clam-Gallase, později přádelny pražského bankéře Ballabena, kterou v roce 1828 koupili bratři Johann a Franz Liebiegové, pocházející z Broumova. Tito podnikaví mladíci (bylo jim něco přes 20 let) vybudovali brzy z této přádelny základní, úspěšně se rozvíjející závod. Koncem století zaměstnávala firma Liebieg a spol. už kolem…
