Liberecké výstavní trhy, zkráceně LVT, navázaly na slavnou tradici Libereckých veletrhů konaných od r. 1920. Již zkraje zaznamenaly takový úspěch, že si zasloužily vybudování nových specializovaných prostor a hal. Tehdy se Liberec zařadil mezi veletržní velkoměsta jako Praha či Lipsko a s pýchou se uvádělo, že se tu pořádají nejvýznamnější textilní veletrhy v Evropě! Předválečné veletrhy skončily svým 19. ročníkem v roce 1938, pak je přerušila válka. Adolf Hitler ještě využil největší halu pro své vystoupení před dvacetitisícovým davem.
Novým vstupním pavilonem prošli první návštěvníci v srpnu 1946
Výstaviště ožilo BOKem
Novým vstupním pavilonem libereckého výstaviště architekta Svatopluka Technika prošli první návštěvníci v srpnu 1946 u příležitosti výstavy „Budujeme osvobozené kraje“, zkráceně BOK. Výstava měla ukázat nové možnosti pohraničí po odsunu Němců a pomoci s jeho dosídlením. Byla jednou z prvních výstav po válce a vzbudila nebývalý ohlas. Současně probíhaly doprovodné akce včetně prezentací politických stran a výstaviště tak neopomenuli navštívit členové vlády včetně předsedy Klementa Gottwalda.
Obnovení tradice výstavnictví
Liberec se výstavou skutečně zviditelnil a slibně nakročil k obnovení tradice výstavnictví z úspěšných meziválečných let.
LVT 50. let
Zpolitizovaná 50. léta
Následující ročník byl také po návštěvnické i obchodní stránce úspěšný. V dalších třech ročnících se již naplno projevily změny v oblasti hospodářství. Vlivem zestátnění podniků a združstevnění ubyli vystavující soukromníci a výrobu plánovaly ideo-politické cíle, nikoliv zisk. Výstava v r. 1950 tak proběhla ve zcela zpolitizované atmosféře s výraznou prezentací SSSR. Ze zahraničních vystavovatelů byl dán prostor jen členům RVHP a postupně tak vymizel prvotní smysl veletrhů, tedy setkávání nejlepších světových výrobců a navrch získala politická propaganda. Protože se hospodářská situace nadále zhoršovala a nepřála zdravému obchodnímu soupeření, mohly se brány výstaviště otevřít teprve až s oživením ekonomiky v r. 1956, i když se pořádání trhů neobešlo bez „úlitby bohům“ – výstavky špionážních balónů sestřelených na území ČSR.
LVT 60. let
Výstavní trhy Liberec LVT byly výkladní skříní tehdejšího režimu
Brzy nastoupila zlatá léta LVT – léta 60. Tehdy se z LVT stal pojem, značka a jedinečný fenomén, kterým Liberec opravdu žil. LVT určovaly chod města, které se na ně připravovalo mj. i výzdobou města neonovým osvětlením (v době energetické krize r. 1963 byly neony opět zakázány), obchody v době LVT soutěžily o nejlepší služby a výzdobu. Z r. 1960 pochází např. pavilon B, kde dnes Technického muzeum ukazuje expozici o textilní minulosti Liberce.
Nejlepší výrobky byly na LVT
LVT trhaly návštěvnické rekordy
Roku 1965 LVT zaznamenaly návštěvnický rekord 604 000 osob! Trhy si nenechávali ujít vedoucí představitelé státu a KSČ. Z počátku se vystavoval i nábytek a elektrospotřebiče, později jenom textil a sklo a od roku 1965 se cílilo na textil a módu. Výrobci tu představovali ty nejlepší kolekce, které běžně na pultech k vidění nebyly. Pořádala se soutěž o Medaili LVT o nejlepší výrobek. Nejlepší výrobky měl výrobce co nejdříve zavést do běžné výroby, ale bohužel se tak nestávalo.
V roce 1966 navštívil LVT i Jurij Gagarin
Na LVT přijížděli význační hosté
„Vždy první den veletrhů stály před vchodem na výstaviště fronty. Ale nejdřív šli dovnitř tehdejší papalášové, ti si vybrali z nejlepšího a až pak mohli dovnitř obyčejní lidé. Těch ale bylo třeba tři sta tisíc.“ Vzpomíná pamětnice J. Bílková z Liberce.
V roce 1966 navštívil LVT i Jurij Gagarin.
Waldemar Matuška v Liberci
Za zábavou a nedostatkovým zbožím na LVT!
Důležitá a politicky podporovaná byla obchodní část trhů v prostorách sousedních škol, kde se prodávalo spotřební zboží nebo nedostatkové cizokrajné ovoce, což velmi přispělo k oblíbenosti trhů. V rámci LVT se konaly konference a sympozia na téma textilnictví nebo kvalita spotřebního zboží. Návštěvníci sledovali módní přehlídky, na estrády přijížděly dobové hvězdy jako Marta Kubišová, Helena Vondráčková, Waldemar Matuška, Josef Laufer, Václav Neckář atd. O dění na trzích pravidelně informoval deník Poledník vycházející v nákladu 100 tis. kusů. Návštěvníci si také mohli zakoupit vyhlídkové lety nad Libercem letadlem Morava za dnes úsměvných 38 Kč na osobu nebo se letištní plocha využívána ke konání koňských dostihů v rámci Velké ceny LVT!
Pozdrav z LVT
LVT zpestří vaši dovolenou!
V souvislosti s konáním LVT se zvýšil i cestovní ruch, v 50. letech spíše potlačovaný. Zlepšovalo se dopravní spojení, vypravovaly se vlakové spoje ze Slovenska a pořádaly autokarové zájezdy na LVT např. z Polska. Čedok rozšířil nabídku ubytování vedle hotelů i do soukromí. Vznikla cestovní kancelář RUCH, jejímž důležitým úkolem bylo vydávání publikací a průvodců. Propagační materiály, určené jako pozvánka na LVT, lákaly návštěvníky k delším pobytům.
Expozice módy
LVT jako pastva pro oko
Zdařilé byly výstavní instalace i po výtvarné stránce. Expozice připravovali přední výtvarníci, aranžéři a zapojovali se i liberečtí architekti, jako Otakar Binar, a byly tak skutečnou přehlídkou československého výstavnictví. Ideově politické zaměření doby se dařilo upozadit ve prospěch vystavovatelů a spotřebitelů.
Prosklený pavilon F. Foto: Severočeské muzeum Liberec
V letech 1962-65 vznikl podle návrhu Miroslava Masáka prosklený pavilon F v údolí Jizerského potoka, později známý jako Bytex. Přilehlý park oživily sochy z výstavy Socha a město (1969), Motýlí křídla a Brána snů. Současná podoba po úpravě pavilonu již neodpovídá původnímu návrhu.
Lávka mezi pavilony
V r. 1975 v údolí Jizerského potoka pavilon A od O. Binara a obě strany výstaviště byly propojeny dočasnou lávkou (1980-1990), která zůstala mnohým v paměti dodnes.
Pavilon A
V pavilonu A byl kromě výstavních a prodejních prostor i bar a sál pro 1300 osob. Dne 22. listopadu 1989 se tu konala oslava Mezinárodního dne studentstva, kdy se sešlo na 1200 studentů, učitelů a představitelů okresu. V prosinci téhož roku tu koncertoval Karel Kryl. Po 30 letech byl pavilon A pro nepotřebnost a značnou zchátralost zbourán.
Estrádní amfiteátr
Do údolí Jizerského potoka byl umístěn i nový estrádní amfiteátr z důvodu výstavby Plaveckého stadionu. S ní souviselo také přesunutí hlavního vchodu výstaviště na roh Šamánkovy a Budyšínské ul. v r. 1978. V roce 1981 se konaly první Liberecké prodejní trhy (LPT), které se napříště střídaly s LVT.
Konec LVT. Expozice z roku 1990.
Útlum v 90. letech
V 90. letech probíhaly v areálu ještě další menší oborové a kontraktační výstavy, na samotných LVT postupně převládala komerce, původní myšlenka se vytrácela a výstavy se omezily pouze na areál u Plaveckého bazénu.
Na prahu nového tisíciletí se už nenašla nová koncepce libereckého výstavnictví a tradice Libereckých výstavních trhů po 90 letech slavné existence zanikla.
Ďábelská huť
Ďábelská huť
Současné výstavbě v údolí Jizerského potoka ustoupila mj. kultovní diskotéka Ďábelská huť. Původně byla Huť od r. 1968 sezonní stylovou restaurací typu „koliba“ pro návštěvníky LVT. Po zateplení budovy a vybudování ústřední topení pak sloužila celoročnímu provozu. Špičatá vížka, která vykukovala ze střechy, byl komín, uvnitř se na otevřeném ohni připravovala jídla.
Víte, že…
název hry PEKSESO je odvozený od televizní soutěže „Pekelně se soustřeď!“ odvysílané během LVT v roce 1967? … skokanské můstky Slávia P25 a P15 s umělým povrchem v areálu výstaviště poskytly prostor v době konání LVT k uspořádání Poháru o Liberecké výstavní trhy, který propagoval skokanský sport v regionu. Můstky byly otevřeny r. 1960 za účasti reprezentačního družstva skokanů. Slavistický mládežnický oddíl na něm skákal až do roku 2012.
Proslulý LVT řez
Na závěr a jako nostalgická tečka může posloužit proslulý LVT řez, který je stále možné v některých obchodech zakoupit.
Zdroj fotografií: www.liberecvminulostiasoucasnosti.cz.
Za laskavé svolení použít historické fotografie děkujeme panu Tomáši Janků z Liberce.
Technické muzeum
Nová doba, nový pohled
V současné době je areál výstaviště ve vlastnictví statutárního města Liberec, část plochy využívá Technické muzeum.
Architektonicky cenný Technikův pavilon z roku 1946
Kancelář architektury města přišla s návrhem dožilé objekty zbourat a nahradit je novými. Jen architektonicky cenný Technikův pavilon z roku 1946 zůstane. Jestli se tato vize uskuteční, závisí samozřejmě na tom, zda se podaří sehnat dostatek financí.