Na východní straně Liberce v údolí sevřeném kopci a protékaném Harcovským potokem s jeho přítoky, leží kdysi samostatné obce Starý a Nový Harcov, které se od roku 1939 staly součástí Velkého Liberce. Starý Harcov se poprvé uvádí v roce 1522 ve frýdlantské městské knize jako Hartmannsdorf, tedy ves Hartmannova. Založili ho pravděpodobně osadníci, kteří se sem přistěhovali ze […]
Význam železničních tratí pro spojení Liberce nejen se světovými trhy, ale i se zdroji surovin, zejména s uhelnými doly, si dobře uvědomovali zejména průmyslníci, v čele s továrníkem Johannem Liebiegem. Z jeho popudu byla vytvořena společnost, v níž byli zastoupeni i známí železniční podnikatelé bratři Kleinové a pražský podnikatel Vojtěch Lanna. O koncesi na vybudování železnice z Pardubic do Liberce podali […]
Podobně jako Havlov, nejstarší liberecká osada vzniklá u přechodu přes Harcovský potok, měla i hoření německá osada, kdysi zvaná Rychemberk, s tržištem v místě dnešního Benešova náměstí, svoje vlastní, tehdy běžné občanské vybavení. Patřily k němu v první řadě kovárny, ale i hostince, především ty, jež se nacházely při staré obchodní cestě procházející Libercem z Čech do Lužice a dále […]
Úsek ulice Sokolské, v níž se rodný dům spisovatele a kritika F. X. Šaldy nachází, byl původně součástí ulice Frýdlantské. Tudy vedla v minulosti stará obchodní cesta z Čech do Lužice. Větší stavební ruch se zde projevuje až v druhé polovině 19. století v souvislosti s rozvojem textilního průmyslu v Liberci. Jednou z prvních staveb zde postavených byl právě dům čp. 354-I barvíře […]
Už v dávných dobách bylo nutno usměrňovat konání libereckých občanů podle dohodnutých pravidel. Nad jejich dodržováním dozírali a případné tresty udělovali městští sudí se svými pomocníky zastupující v této činnosti vrchnost – majitele panství. Svědectví o různých přestupcích, z nichž některé byly potrestány i popravou provinilce, podávají dvě staré knihy uložené v Okresním archívu v Liberci. Je to nejstarší Městská […]
Koncem 18. a počátkem 19. století se začaly dřevěné domy v Liberci měnit na zděné. Na jejich místě vznikaly roztomilé klasicistní stavby, jejichž průčelí často zdobily reliéfy, ozdoby ze štukové omítky, plastiky, vstupy dostávaly orámování kamenicky opracovanými zárubněmi. Vytvářel se jakýsi typ libereckého zděného měšťanského domu. Nejdříve se pochopitelně objevily ve středu města, kde bydleli zámožnější […]
