Morový kostel

Strašná morová nákaza zasáhla Liberec v roce 1680, stávající městský hřbitov přestal stačit a bylo nutné založit nový. Při něm roku 1696 vyrostl menší kostel. Pražský stavitel M. A. Canevalle zvolil křížový půdorys stavby, protože právě sv. Kříži byl kostel zasvěcen. Rozsáhlá přestavba v pol. 18. stol. přinesla kostelu barokní vzhled blízký chrámu v Hejnicích.  Velký podíl na výzdobě kostela i na zřízení první liberecké knihovny nad sakristií měl děkan Kopsch. Za vše, co pro kostel udělal, byl na své přání po smrti uložen v kryptě pod oltářem.

Soška Matky Boží Bolestné

Cenná umělecká díla zde zůstala zachována až do dnešních dnů, nejvzácnější z nich je soška Matky Boží Bolestné z roku 1506, údajně vylovena z londýnské Temže, kam se dostala po zničení svého kostela. Od jistého obchodníka ji zakoupil hrabě František Gallas a umístil do kaple frýdlantského zámku. Odtud putovala do hejnického chrámu, ale od roku 1698 zdobí hlavní oltář kostela Nalezení sv. Kříže.

První liberecká knihovna

Právě ve zdech tohoto kostela založil roku 1759 děkan Anton Kopsch první libereckou knihovnu, aby se mladí duchovní měli kde vzdělávat. Knihovna se dochovala do současnosti ve své původní podobě, je umístěna nad sakristií a místnost je bohatě zdobena freskami i dobovým nábytkem. Knihovna patří libereckému arciděkanství a dnes čítá 2.000 svazků převážně náboženské literatury, psané latinsky a německy.

Barokní zahrada

Samotný kostel je jistě mistrovským dílem, ovšem i jeho okolí zdobí vzácné památky. V zahradě kostela je totiž umístěn morový sloup z dílny slavného sochaře M. B. Brauna, kolem něj je křížová cesta s obrazy J. Führicha - rodáka z nedaleké Chrastavy a pozoruhodná je i kaple Božího hrobu, která je kopií kaple stojící uprostřed chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě.

Via Sacra

Kostel s barokní zahradou je součástí posvátné cesty o délce 550 km, která prochází po obou stranách řeky Nisy a spojuje nejkrásnější sakrální místa v Trojzemí.