Profil města


Liberec

vytvořeno:16.2.2008 | upraveno:4.3.2015

Adresa:LiberecGPS:50°46'12.0''N; 15°03'30.4''E[mapa]
Telefon:+420 485 243 111+420 485 101 709Fax:+420 485 243 113+420 485 243 589E-mail:info@magistrat.liberec.czinfo@visitliberec.euWeb:www.liberec.czwww.visitliberec.eu
<
image_800x500image_800x533image_534x800image_800x533image_800x533image_800x533image_800x533image_600x800image_648x800image_259x508
>
Město Liberec leží v liberecké kotlině mezi Ještědským hřbetem a Jizerskými horami. Leží blízko trojmezí státních hranic s Německem a Polskem.

Akce

LIBEREC

Kraj: Liberecký (hlavní město kraje) / okres: Liberec / obec s rozšířenou působností.

Počet obyvatel k 31.12.2012: Liberecký kraj: 438 594 obyvatel / Liberecký okres: 171 702 obyvatel / město Liberec: 102 113 obyvatel

statutární město Liberec: Pojmem statutární město označujeme takovou obec, která v rámci českého obecního zřízení požívá zvláštního postavení. Statutární města se mohou členit na městské obvody či městské části. Rozparcelování území může mít dvě základní podoby, je buď symetrický, kdy každá lokalita ve městě patří do území nějakého obvodu, nebo asymetrický, kdy městské obvody nejsou zřízeny na celém území města. Typickým příkladem asymetrického územního členění je právě město Liberec.

Rozdělení: Území města je rozčleněno na 33 čtvrtí, z nichž 32 spravují přímo orgány města a jednu městskou čtvrť spravují orgány Městského obvodu Liberec - Vratislavice nad Nisou, který je vyčleněn jako samostatný městský obvod.

Centrální městské orgány: zastupitelstvo města, rada města, primátor/ka města, náměstci primátora/ky, tajemník.

Městský znak: Znak Liberce tvoří stříbrný štít, na kterém je hradební zeď rubínové barvy s dvěma věžemi a cimbuřím. Zlaté veřeje brány, zavěšené na stříbrných závěsech, jsou otevřené, ale bránu do hoření poloviny uzavírá zlatá padací mříž se stříbrem kovanými špičkami. V každé věži se nachází otevřená branka, nad ní střílna a podlouhlé, křížem dělené okénko. Věže mají stříšku s cimbuřím rovněž rubínové barvy, zakončenou zlatou makovicí a modrým, vlajícím praporkem. Na zdi nad branou visí štít lazurově modré barvy se stříbrným kolem, znakem Redernů. Na cimbuří mezi věžemi stojí rozkročen zlatý lev se zlatou korunou na hlavě, s červeným jazykem a se vztyčeným ocasem.

Městská vlajka: List je tvořen dvěma vodorovnými pruhy, červeným (nahoře) a bílým (dole). V žerďové polovině je znak města ve španělském štítě. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Městské logo: Podkladem pro tvorbu loga jsou dvě nejvýznamnější stavby města – radnice a budova Ještědu. Pro užití obou uvedených městských symbolů je použito zjednodušené křivkové zobrazení, které nesleduje detaily obou staveb, ale snaží se je vystihnout v podstatných rysech. Pro sjednocení obou grafických prvků do loga dochází k odstranění pravé části radnice a levé Ještědu, přičemž obě zbývající části se spojí v jeden celek. Třetím prvkem, jenž dotváří logo, je nápis Liberec ve stejné barvě jako předešlé dva prvky (barva Pantone 281 CV), s použitím písma France (True Type)1.0.

Partnerská města:

Amersfoort (Nizozemí) - Vztahy s holandským městem Amersfoort (cca 130 000 obyvatel) trvají již od roku 1993. Vyvrcholily v roce 1996, kdy byla dne 10. září slavnostně podepsána smlouva o partnerské spolupráci. V roce 2000 byla sestavena dobrovolná pracovní skupina pro spolupráci s Amersfoortem, která rozvíjela projekty především v oblasti kultury, sportu, školství apod. Později byla tato skupina nahrazena komisí pro spolupráci s partnerskými městy, která se již zabývá všemi partnerskými městy.

Augsburg (Německo) - Partnerská smlouva s městem Augsburg (cca 260 000 obyvatel) byla podepsána 1. května 2001. Počátek myšlenky partnerství však můžeme spatřit už po druhé světové válce, kdy došlo k odsunu většiny německého obyvatelstva z území Československa. Velké množství „libereckých Němců“ odcházelo právě do oblasti Augsburgu, která jimi byla pomalu osidlována. Vzhledem k těmto událostem bylo vytvoření užší spolupráce s městem vzdáleným cca 530 km jakýmsi přirozeným a logickým vývojem.

Dunkerque (Francie) – Smlouva o partnerské spolupráci mezi městy Liberec a Dunkerque (cca 71 000 obyvatel) byla podepsána v neděli 30. května 2010.

Nahariya (Izrael) - Partnerská smlouva mezi Libercem a Nahariyí (cca 51 000 obyvatel) byla podepsána v roce 1993. Spolupráce poté byla znovuobnovena v roce 2012.

Žitava (Německo) – První smlouva o spolupráci mezi Libercem a Žitavou (cca 25 000 obyvatel) byla podepsána v roce 1973 – v roce 2013 se tudíž oslavilo již 40. výročí spolupráce mezi oběma městy. K tomuto výročí se také na jaře konala vzájemná výměna návštěv občanů Liberce a Žitavy. Poté bylo uzavřeno několik dalších smluv o vzájemné spolupráci. Smlouva o partnerství měst byla podepsána v roce 2004.

Další informace k této kapitole nabízí stránky:

Ø Statutární město Liberec http://www.liberec.cz

Ø Český statistický úřad, Krajská správa Liberec http://www.liberec.czso.cz (statistické údaje)

POLOHA LIBERCE

Liberec se nachází na severu Čech v kotlině mezi Jizerskými horami (SV) a Ještědským hřebenem (JZ). Centrum města – nám. Dr. E. Beneše leží na 50°43´ severní šířky a 15°04´ východní délky ve výšce 374 m n.m. Nejvyšším bodem je vrchol Ještědu ve výšce 1012 m n.m., dolní stanice kabinové lanové dráhy má 600 m n.m., koryto řeky Nisy je kolem 350 m n.m.

Rozloha: 10610 ha

Dopravní vzdálenosti: Brusel 950 km, Berlín 250 km, Mnichov 500 km, Varšava 550 km, Vídeň 450 km, Bratislava 430 km, Brno 340 km, České Budějovice 248 km, Hradec Králové 96 km, Praha 108 km, Plzeň 201 km, Pardubice 116 km, Ostrava 343 km, Olomouc 238 km, Ústí nad Labem 89 km.

 

LIBERECKÝ VODOPIS

Liberec se rozkládá po obou březích řeky Nisy, která má čtyři hlavní zdroje. Hlavním je Lučanská Nisa, která pramení u obce Lučany na Jablonecku (kamenný pomníček), dále Novoveská Nisa, Bílá Nisa a poslední je Černá Nisa, která se k toku přidává za Libercem ve Stráži. Od pramene až po místo, kde Nisa opouští naše území, měří její tok 53 kilometry. Na své pouti se vlévá do Odry a ta poté končí v Baltském moři. Přehrada na Harcovském potoce byla vybudována v letech 1902 – 1904 jako reakce na mohutnou ničivou povodeň, která roku 1897 nemilosrdně zaplavila město (na Nové Louce v Jizerských horách podle měření tehdy v jednom dni napršelo neuvěřitelných 345 l/m2). Projekt přehrady vypracoval zkušený budovatel přehrad prof. Dr. Intze z Cách, který upustil od tradičních sypaných hrází a navrhl vystavět vůbec první zděnou přehradní hráz v Evropě. Kromě této přehrady mělo být postaveno ještě dalších 5 hrází v Jizerských horách a tento plán byl, až na jedinou výjimku, také realizován. Harcovská přehrada je i s podzemními základy vysoká 20,5 metru, 157 metrů dlouhá a koruna se zvedá 13 metrů nad terén. Celá stavba patří k zajímavým technickým památkám z období secese a dodnes slouží k rekreačním účelům obyvatel města. Z přirozených vodních ploch jsou nejvyhledávanější rybníčky Vesecký (tzv. Teich), Žabák nebo též Kačák v Krásné studánce, popř. rybník Seba. V letním období nabízí osvěžení také dvě zdejší koupaliště: Vápenka a vratislavické Sluníčko a celoročně pak bazény: klasický Plavecký bazén na Tržním nám. nebo relaxační Aquapark v Centru Babylon.

Další informace k této kapitole nabízí stránky:

Ø Centrum Babylon http://www.centrumbabylon.cz (Aquapark)

Ø Plavecký bazén http://www.bazen-info.cz

Ø Koupaliště Vápenka http://www.koupaliste-liberec.cz

Ø Koupaliště Sluníčko http://www.koupalisteslunicko.cz

Ø Povodí Labe http://www.pla.cz (stavy a průtoky)

Ø Krajská hygienická stanice http://www.khslbc.cz (čistota rekreačních vod)

LIBERECKÁ DOPRAVA

Placené parkování je v Liberci členěno do 5 tarifních zón, nejdražší je stání v samém centru města. Parkovací lístky vydávají parkovací automaty. Motoristům jsou k dispozici rovněž parkovací domy, povětšinou umístěné u velkých nákupních center (OC Forum, NG Plaza). V Liberci si lze vybrat z mnoha různých a někdy i poněkud netradičních způsobů dopravy. Kapitolou samy pro sebe zůstávají liberecké tramvaje, které sviští z jednoho konce města na druhý a vybrat si přitom mohou z dvojího rozchodu kol (1000 a 1435 mm.) – to je také důvod proč na zemi leží místo obvyklých dvou kolejnic vedle sebe hned koleje tři. Při významných událostech (např. státních svátcích) můžete ve městě potkat i jejich stařičkou kolegyni z roku 1929 jménem Bovera. Další zajímavostí je tzv. Babylonská tramvaj, která vlastně tramvají vůbec není, ale zato vás příjemně sveze od Babylonu do ZOO a zpět. Velmi neobvyklé je také tramvajové spojení mezi městy Liberec-Jablonec, kdy část úseku trati jedou cestující prakticky lesem. Kromě tramvají tvoří páteř liberecké MHD autobusy. Velký zájem turistů poutá již tradičně kabinová lanová dráha, jež dopravuje poutníky z Horního Hanychova až na samý vrchol hory Ještěd a je nejstarší fungující lanovou dráhou v ČR (1933). Společnost jí dělá nedaleká čtyřmístná sedačková lanovka na Černý Vrch, ve sportovním areálu Ještěd je dále čtyřmístná sedačková lanovka Skalka a dvoumístná sedačková lanovka Nové Pláně. Ve městě rovněž působí několik taxislužeb, jejichž vozy se logicky soustřeďují do míst s velkou koncentrací cestujících (nádraží ČD, ČSAD, MHD atd.). Vyhledávanou službou meziměstské autobusové dopravy jsou speciální sezónní spoje – v létě cyklobusy a v zimě skibusy, které dopravují sportovce i jejich výbavu do Jizerských hor. Také vlaky mají zde na severu své výhody – atraktivní je například cenově výhodné vlakové spojení do německých příhraničních měst Žitavy nebo Drážďan. A zatoužíte-li vidět svět alespoň na chvilku z ptačí perspektivy, vydejte se na liberecké letiště, kde se pořádají vyhlídkové lety, letecké výcviky, parašutistické seskoky atd.

Další informace k této kapitole nabízí stránky:

Ø Aeroklub Liberec http://www.aeroklub-liberec.cz (letiště)

Ø Autobusová doprava ČSAD http://www.csadlb.cz (meziměstské autobusy, cyklobusy, skibusy)

Ø Centrum Babylon http://www.centrumbabylon.cz (babylonská tramvaj)

Ø České dráhy http://www.cd.cz (kabinová lanová dráha na Ještěd, vlaky)

Ø Dopravní podnik města Liberce http://www.dpmlj.cz (tramvaje, autobusy, Bovera)

Ø Sportovní areál Ještěd http://www.skijested.cz (sedačkové lanové dráhy v areálu Ještěd)

Ø City parking http://www.cityparkinggroup.cz (parkování)

LIBERECKÉ POČASÍ

Liberec leží v klimaticky mírném pásu, podnebí však určují horská pásma, jejichž hřebeny jsou překážkou proudění vlhkého a chladného vzduchu od Atlantického oceánu, proto si město užívá poměrně hojných srážek. Následující historické hodnoty vychází z údajů Českého hydrometeorologického ústavu v Praze (stanice Liberec 398 m.) a jsou ročním průměrem za období let 1961-1990. Čili průměrná teplota vzduchu je 7,2°C / nejteplejším měsícem je červenec 16,2°C / nejchladnějším leden –2,5°C. Průměrný úhrn srážek je 803,4 mm ročně / nejdeštivějším měsícem je srpen 88,4 mm / nejsušším únor 46,2 mm. Celkový průměr trvání slunečního svitu je 1388 hodin ročně / vítězí srpen 183,6 hodin / prohrává prosinec 29,2 hodin. Zajímavé jsou také extrémní hodnoty – např. nejvyšší denní maximální teplota vzduchu: 30,5°C (2.8.2009) / 33,8°C (12.7.2010) / 32,1°C (24.8.2011), nejnižší denní minimální teplota vzduchu: -21°C (6.1.2009) / -22°C (27.1.2010) / -15,4°C (22.2.2011), nejvyšší denní úhrn srážek: 27 mm (26.5.2009) / 98,9 mm (7.8.2010) / 57,2 mm (21.7.2011), nejvyšší denní výška sněhové pokrývky: 50 cm (21.2.2009) / 51 cm (16.12.2010) / 36 cm (4.1.2011). Ovšem upustíme-li od přísných vědeckých měření, můžeme se pokusit orientovat třeba i podle lidových pranostik – tak tedy: „Lesknou-li se dráty od lanovky na Ještěd v podvečerním slunci, bude druhý den pršet“.

Další informace k této kapitole nabízí stránky:

Ø Český hydrometeorologický ústav http://www.chmu.cz

Ø Český statistický úřad, Krajská správa Liberec http://www.liberec.czso.cz (statistické údaje)

LIBERECKÉ ATRAKTIVITY

Dominantou Liberce je 1012 m vysoký Ještěd, korunovaný podivuhodnou siluetou televizního vysílače a horského hotelu (1966-1973). Neobvyklá stavba si žádala také neobvyklé stavební postupy, z nichž některé byly v praxi vyzkoušeny vůbec poprvé. Autor projektu architekt Karel Hubáček byl za své dílo oceněn vysoce prestižní Perretovou cenou (1969). I samotná budova již získala díky své originalitě mnohá ocenění: např. národní kulturní památka, stavba 20. století a dokonce usiluje o zápis mezi „elitu“ - památky UNESCO. Druhým symbolem města je budova novorenesanční radnice (1888-1893), postavená dle projektu vídeňského architekta Franze von Neumanna firmou Sachers a Gärtner. Pozornost si zaslouží především její bohatě zdobené fasády, vzácné vitráže a nádherná obřadní síň, která je skvělou ukázkou precizní řemeslné práce. Přes svůj věk proto zůstává radnice i nadále jedním z nejvzácnějších architektonických klenotů města pod Ještědem. Dalším magnetem je Zoologická zahrada v Liberci z roku 1919 - nejstarší svého druhu v ČR. V současné době se specializuje na chov vzácných a v přírodě často kriticky ohrožených druhů zvířat, z nichž největší zájem návštěvníků poutá liberecká rarita – bílí tygři. Pozornost si jistě zaslouží i vzácní takini čínští, panda červená, nebo největší kolekce dravých ptáků v Evropě. Atraktivní podívanou nabízí krmení lachtanů, pro děti je připraven pestrobarevný vláček nebo tzv. kontaktní ZOO, kde si mohou sáhnout na krotká domácí zvířátka a pozorovat je z bezprostřední blízkosti. Liberecká ZOO tak nabízí svým návštěvníkům nejen zábavu a poučení, ale i možnost příjemné relaxace. Dalším významným turistickým cílem města je Botanická zahrada Liberec. Zahrada sice byla zpřístupněna již roku 1895, avšak zásluhou nedávné rozsáhlé rekonstrukce je nyní nejmodernější zahradou v Čechách a její výstavní skleníky jsou opravdovým rájem rostlin. Svou krásou vás jistě nadchnou noblesní orchideje, půvabná květnice, miniaturní svět bonsají nebo unikátní expozice masožravých rostlin. Tvář prehistorie planety zachycuje pavilon Pravěk, atmosféru zámeckých oranžérií si pro změnu vychutnáte u pozoruhodné sbírky kamélií. Zajímavý svět ticha pod vodní hladinou pak nabízí soustava akvárií s rejnoky nebo žraloky, ale i třeba mnohem běžnějšími skalárami a neonkami. V létě nepřehlédnete venkovní rosárium a velké alpinum s teplomilnou květenou severních Čech. Mezi významné liberecké atraktivity se řadí také unikátní projekt rodinné zábavy - Centrum Babylon. Jedná se o rozsáhlý zcela zastřešený komplex vybudovaný v prostoru bývalé továrny, představující v podstatě "městečko pod jednou střechou." Hlavní turistickou atrakcí Babylonu je velký aquapark se soustavou bazénů s vodními chrliči, děti pak potěší zejména lunapark – s množstvím pouťových atrakcí nebo „iQpark“, kde je celá řada pozoruhodných exponátů, detailní modely lidské anatomie, různé hlavolamy, hádanky atd. Babylon dále nabízí několik restaurací různého typu, obchůdky, bowlingovou halu a hotel. Od roku 2012 se může Liberec pochlubit další atraktivitou - nejnovějším DinoParkem v ČR, který má pro návštěvníky připraveno na sedmdesát prehistorických modelů zvířat ve třiceti scénách s doprovodnými zvukovými efekty, 4D kino, stezku pro odvážné děti „DinoTrek“ a mnoho dalšího.

Další informace k této kapitole nabízí stránky:

Ø Zoologická zahrada Liberec http://www.zooliberec.cz

Ø Botanická zahrada Liberec http://www.botaniliberec.cz

Ø Centrum Babylon http://www.centrumbabylon.cz

Ø Ještěd http://www.jested.cz (budova hotelu)

Ø Dinopark http://www.dinopark.cz

LIBERECKÁ KULTURA

Divadelní umění je v Liberci prezentováno hned několika divadly. Nejznámější je Divadlo F. X. Šaldy, které se začalo stavět 6. září 1881 a přesně za dva roky a tři dny se v něm konalo první slavnostní představení. V současné době se na jeho jevišti střídají tři soubory, a to činohra, opera a balet. Malé divadlo funguje od roku 1989 a své diváky si získává netradičním pojetím inscenací, což umožňují především mobilní kulisy i hlediště. Převážně dětem jsou určena loutková představení Naivního divadla, jenž vzniklo v roce 1949 a je také pořadatelem vyhlášeného festivalu profesionálních loutkových divadel - Mateřinka. Významným kulturním centrem města i celého regionu je Krajská vědecká knihovna. Díky miliónovému literárnímu fondu, rozsáhlým sbírkám norem, hudebnin, map a přístupem do on-line informačních databází představuje skutečně vydatný zdroj informací. Pro nejširší veřejnost jsou zde připraveny soubory krásné a populárně-naučné literatury, odborná i dětská literatura, studovna a hudební kabinet. Dále knihovna nabízí různé doplňkové, vzdělávací a kulturní pořady. Kromě hlavní budovy přímo ve středu města, má knihovna rovněž pobočky v libereckých čtvrtích a další knihovna pak slouží čtenářům ve Vratislavicích nad Nisou. Mezi další významná kulturní zařízení patří především: Kulturní a společenské centrum Lidové sady ataké Dům kultury Liberec, neboť se zde konají četné koncerty, společenské akce, plesy, výstavy, veletrhy, semináře, školení, prezentace, svatební hostiny, bankety, rauty, večírky a významné oslavy. Důležitým kulturním zařízením se záhy po svém otevření (rok 2005) stala rovněž liberecká Home Credit Arena (původně Tipsport arena). Díky velké kapacitě a moderní technice se v ní konají mnohé kulturní akce nejen regionálního, ale dokonce republikového a nadnárodního charakteru. Krom důstojného zázemí pro akce kulturního zaměření, poskytuje aréna samozřejmě zázemí mnohým sportům – viz kapitola „Liberecký sport“. V roce 2010 bylo otevřeno zcela nové Kulturní centrum Vratislavice (KC Vratislavice), které nyní láká diváky na divadelní představení, plesy, koncerty a další kulturní akce, nezapomíná však ani na děti, pro které pořádá maškarní plesy, divadélka a rovněž poskytuje zázemí mateřskému centru Kamínek. KC Vratislavice – hovorově zvané „Desítka“ dále nabízí milovníkům automobilismu ke zhlédnutí zajímavé exponáty vozů v Expozici Ferdinanda Porsche. Důležitým článkem kultury v Liberci je Severočeské muzeum, které jako stálou expozici nabízí evropské užité umění od starověku do současnosti, přírodovědnou expozici (nyní v rekonstrukci), archeologickou expozici (nyní uzavřena), historickou expozici, expozici mechanických hudebních automatů; kabinet fotografie a umělecký plakát. Pro změnu Oblastní galerie se může pochlubit stálou expozicí nizozemského malířství 16. - 18. století, francouzskou krajinomalbou 19. století, expozicí německého a rakouského malířství 19. století a českým uměním 20. století. Dále můžete navštívit Galerii Studna, Galerii Liberec, Galerii prostor 228, či Galerii Aktualität des Schönen. Své „místo na slunci“ si ve městě vydobylo i několik pěveckých sborů (dětských, ženských, mužských i smíšených), z nichž pravděpodobně nejznámějším je pěvecký sbor Severáček. Nesmíme však zapomínat ani na jeho kolegy z branže - např. Rosex, Kvintus, Cantemus, Collibet, A my taky nebo pěvecký sbor Ještěd. Co se hudební oblasti týče, může se Liberec chlubit i hudebními skupinami jako jsou: Těla, Jarret, Modrotisk, Krucipüsk, Hush, Pohromadě na přehradě, Know body knows, Lessyho Woheň, 20 deka duše, Non-stop, Sešlost, Šance, Hitfakers, Disneyband Exil 51, dále i cimbálovou muzikou B. Eliáše či Dušana Kotlára nebo uznávaným a legendárním Tanečním orchestrem Ladislava Bareše, Tanečním orchestrem Big Ó Bandem nebo Tanečním orchestrem Vladimíra Jánského, Domestic, Bohemia Univerzal Bandem i Big Bandem ZUŠ. Důležité místo v kulturní oblasti má i taneční škola manželů Koškových. Žáci této školy úspěšně reprezentují Liberec nejen v Čechách, ale i v zahraničí. Moderním tancům a disco formacím se v Liberci věnují taneční skupiny Takt a A-styl. Folklór má též své nezanedbatelné zastoupení. V Liberci se mu věnuje folklorní soubor Jizera, který oživuje folklór z Podještědí, Pojizeří a Podkrkonoší a dále je zde také Podještědský soubor písní a tanců. Milovníkům filmů slouží v Liberci dvě multikina Cinestar (v Obchodním centru Nisa Liberec) a Cinema city (v Obchodním centru Fórum Liberec). Po několikaleté odmlce bylo díky práci sdružení „Zachraňme kino Varšava“ opět otevřeno stejnojmenné kino v centru města.

LIBERECKÝ SPORT

Vzhledem ke své poloze mezi Jizerskými horami a Ještědským hřbetem nabízí Liberec celoročně ideální podmínky pro mnoho druhů sportu. Jizerské hory jsou vyhledávanou lokalitou pro běžecké lyžování a díky Nadaci Jizerská o.p.s., která o tratě pečuje, je lyžařům k dispozici kolem 180 km upravovaných tratí. Jizerky ovšem poskytují kvalitní zázemí i pro sjezdové lyžování a snowboardisty, kterým je k dispozici skiareál Bedřichov (710 - 802 m n.m., 7 vleků, sjezdové tratě: 9x modrá, 1x červená, celkem 5 400 metrů) skiareál Severák (730 - 795 m n.m., 10 vleků, sjezdové tratě: 12x modrá, 3x červená, celkem 4 900 metrů) a skiareál Tanvaldský Špičák (542 - 812 m n. m., 1 čtyřsedačka, 5 vleků, sjezdové tratě: 5x modrá, 1x modročervená, 1x červená, 1x červenočerná, celkem 6 600 metrů). Jizerské hory nabízí i další atrakce – jako např. jízdu na bobové dráze (Janov n. Nisou), snowtubing apod. V létě jsou zase ideálním místem pro pěší turistiku, cykloturistiku a nabízí rovněž trasy vhodné pro vozíčkáře, kterých mohou samozřejmě užívat i např. rodiny s kočárky apod. Sportovní areál Ještěd (540-1000 m n. m., 1x kabinová lanovka, 2 čtyřsedačkové lanovky, 1 dvousedačková lanovka, 4 vleky, 2 vleky dětské, sjezdové tratě: 5x modrá, 1x modročervená, 5x červená, 1x černá, celkem 8 770 metrů) nabízí v zimě lyžařům a snowboardistům tratě všech druhů obtížnosti, sportovcům dále slouží skokanské můstky HS 134 a HS 100, Ještědský areál je dějištěm lyžařských skokanských klání nadnárodního charakteru a spolu s Rekreačním areálem ve Vesci (běžecká část) byl zvolen za místo pro pořádání prestižního FIS mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009. V létě je Sportovní areál Ještěd pro množství turistických tras vyhledáván pěšími turisty a cyklisté zase oceňují zdejší bikepark. Dalším sportovištěm je Rekreační areál Vesec, který byl vybudovaný pro mistrovství světa v klasickém lyžování a nyní je k dispozici všem zájemcům z řad veřejnosti. Areál tvoří 3 nezávislé okruhy se 3 stupni obtížnosti. První okruh má převýšení max. 5 metrů a délku 1500 metrů. Druhý okruh je s převýšením cca 15 metrů a délkou cca 2000 metrů. A třetí okruh má převýšení max. 30 metrů a délku 1500 metrů. Na samotném stadionu je pak 200m ovál, který je vhodný pro trénink. Areál je využíván celoročně v zimě jej navštěvují běžkaři, v letní sezoně jsou zase asfaltové cestičky vhodné pro cyklistiku i pro in-line brusle. Součástí Ještědsko-kozákovského hřebenu je kopec Javorník, kde byl v roce 2010 otevřen Rekreačně-sportovní areál Javorník (650 m n. m.1 čtyřsedačková lanovka, sjezdové tratě: 1x modrá, 900 metrů), jehož součástí je i restaurace Obři sud. Mírná a dostatečně široká sjezdovka je vhodná pro děti a začátečníky, v létě zase míří do areálu příznivci turistiky, cyklistům je k dispozici bikepark. Součástí areálu je bobová dráha, která je v provozu celoročně, stejně tak, jako sousední čtyřsedačková lanová dráha. Kromě přirozených přírodních lokalit poskytují sportovcům prostor pro vyžití i mnohá sportoviště uměle vybudovaná. Nejvýznamnější z nich je liberecká multifunkční hala pod názvem Home Credit Arena. Tato moderní hala s kapacitou až 9000 diváků slouží jako sportovní zařízení a zároveň je místem pro pořádání významných kulturních a společenských akcí. Arena nabízí vhodné prostory pro mnohé druhy sportu: hokej, tenis, basketbal, volejbal, florbal, krasobruslení, atletiku atd. Ve Vratislavicích nad Nisouje sportovcům k dispozici víceúčelové sportovní hřiště – pod názvem hřiště Na Rozcestí, jehož specialitou je celoroční kluziště s umělým povrchem, nabízí však také plochy pro řadu dalších druhů sportu – jako např. fotbal, basketbal, volejbal, plážový volejbal, tenis, stolní tenis apod. Vyhledávaným sportovištěm je rovněž Plavecký bazén na Tržním náměstí, který krom skvělých podmínek pro kondiční plavání a unikátní potápěčské věže nabízí i 50m bazén s 8 dráhami, výukový bazén 25 m, dětský bazén 25 m, vířivky, kryté tobogány 107 a 150 m – nejdelší mezi Mnichovem a Moskvou, divokou řeku a také množství doplňkových služeb – např: spinning nebo wellness a beze zbytku tak naplňuje svá 4 hesla: „trénink, kondice, zábava, zdraví“. Přímo ve městě Liberci je celá řada různých sportovních klubů, z nichž bezkonkurenčně největší počet fanoušků si přivlastňují: FC Slovan Liberec (fotbalová I. liga) a HC Bílí tygři Liberec (hokejová extraliga). Oba kluby dosahují výborných výsledků a pravidelně obsazují první místa tabulek. Mnoho sportovních oddílů zastřešuje TJ Lokomotiva Liberec, která za dobu svého působení odchovala i řadu mistrů České republiky a někteří z jejích sportovců zamířili také do reprezentačních mužstev. Samotné tělovýchovné jednoty a sportovní kluby libereckého regionu pak sdružuje Liberecká sportovní a tělovýchovná organizace, kde je na 22 000 sportovců, trenérů, rozhodčích a funkcionářů.

Další informace k této kapitole nabízí stránky:

Ø FC Slovan Liberec http://www.fcslovanliberec.cz (fotbalový klub)

Ø HC Bílí tygři Liberec http://www.hcbilitygri.cz (hokejový klub)

Ø Liberecká sportovní a tělových. organizace http://www.lb-sto.cz

Ø Plavecký bazén http://www.bazen-info.cz

Ø Sportovní areál Ještěd http://www.skijested.cz (informace o areálu)

Ø Home Credit Arena http://www.homecreditarena.cz (multifunkční hala)

Ø TJ Lokomotiva Liberec http://www.tj-loko-liberec.cz (sportovní klub)

Ø Sportovní hřiště Na Rozcestí Vratislavice nad Nisou http://www.vratislavicehriste.cz

Ø Jizerská o.p.s. http://www.jizerskaops.cz (informace o Jizerských horách, magistrále, trasy pro hadicapované apod.)

Ø Jizerské hory http://www.skijizerky.cz (skiareály Bedřichov, Severák, Tanvaldský Špičák)

LIBERECKÉ PAMÁTKY

Liberec je relativně mladé město, jelikož se první písemné zmínky o něm objevují teprve roku 1352. Ani zdaleka se tedy nemůže pochlubit mnohasetletou historií jako např: Frýdlant, Hrádek či Český Dub (vše 13. st), ovšem díky výhodné poloze u obchodních cest začal nabývat na důležitosti, až nakonec své „rivaly“ předběhl a stal se nejdůležitějším městem celého kraje. Jeho významu pak odpovídalo množství honosných, převážně novorenesančních, budov: zámek (1583-1587, kaple 1604-1606, různé přestavby), radnice (původní 1603, nová 1888-1893), divadlo (1881-1883), kostely, muzeum (1897-1898), lázně (1901-1902), atd., které dodnes představují klenoty města. Půvabná je rovněž Liebiegova vila (1897), která zdobí Jabloneckou ulici nebo pozoruhodná stavba Liberecké výšiny (1900-1901) na úpatí Jizerských hor, na jejíž vybudování bylo záměrně použito zdivo získané ze zbořených středověkých domů v Norimberku, aby byla dosažena co nejvěrnější iluze jakéhosi prastarého rodového sídla. V roce 2013 byla navíc dokončena rekonstrukce této zvláštní budovy, takže po několika letech, kdy byla turistům uzavřena, opět nabízí zájemcům nejen občerstvení, ale z vyhlídkové věže rovněž nádherný výhled do okolí. Chcete-li načerpat trochu atmosféry minulých časů, vydejte se s námi na procházku Liebiegovým městečkem, kde vznikla v letech 1911-23 romanticky pojatá kolonie bytů pro zaměstnance Liebiegovy textilky a bez výraznějších změn přečkala až do dnešních dní nebo podél Masarykovy třídy, kterou lemují secesní vily, jež vás určitě okouzlí svou noblesností. Z objektů, které věrně zobrazují dobu svého vzniku jmenujme ještě tzv. Šolcův dům (1771), který je skvělou ukázkou řemeslné práce (dnes je sídlem Správy Chráněné krajinné oblasti Jizerských hor) a Valdštejnské domy (1678-1681), jež jsou nejstaršími dochovanými domy v Liberci a které najdete přímo v centru města - v těsném sousedství SPŠ Stavební, která nad nimi převzala patronát. Svou architekturou je rovněž unikátní tzv. Strossova vila (1923-25) – dnes sídlo Krajské hygienické stanice.

Krásným příkladem toho, že liberecké památky mají i v současné době ve městě své místo, je jejich návrat na původní pozici. V roce 2005 se tak například vrátil na špici hlavní radniční věže rytíř zvaný Roland (měděná kopie, originál je umístěn v Severočeském muzeum). Kráčí tak v pomyslných šlépějích svého stejnojmenného předchůdce, jenž strážil naše město v letech 1891-1952. Jej nahradila až do roku 1989 hvězda, od roku 1990 její místo zaujal lev a nyní dohlíží na město opět jeho původní strážce. V roce 2010 byla zase na náměstí Dr. E. Beneše navrácena Neptunova kašna, která jej zdobila v letech 1826-1925. Po restaurování a komplementaci dochovaných prvků (plastika Neptuna je kopií, originál je umístěn v Severočeském muzeu) byla kašna v roce 2010 opět uvedena do provozu. A v roce 2010 byl po mnoha letech chátrání a následné rekonstrukci opět otevřen i Dům U Zeleného stromu, který je jedinečnou ukázkou liberecké klasicistní architektury.

Další informace k této kapitole nabízí stránky:

Ø Státní okresní archiv http://www.soalitomerice.cz/content/soka-liberec (historie)

Ø Statutární město Liberec http://www.liberec.cz (historie města)

Ø Architektura severu Čech – Liberec http://liberec-reichenberg.net

LIBERECKÁ ARCHITEKTURA SOUČASNOSTI

Zajímavé stavby a objekty ovšem ani zdaleka nejsou výsadou jen časů minulých. Během posledních několika let bylo v Liberci postaveno mnoho budov, které jsou ukázkou moderní architektury - některé dokonce získaly i prestižní ocenění. Nová výstavba nebytových objektů se ve větší míře soustředí především do tzv. dolního centra města, které v průběhu několika málo let získalo zcela novou tvář. Naproti Domu kultury se tyčí stavba ve tvaru lodi s názvem Palác Centrum (otevřeno v roce 1996-1997) a poněkud futuristická fontána. Vedle ní byl až do roku 2009 kupujícím k dispozici obchodní dům Ještěd (později nazývaný též Tesco), na jeho místě poté vyrostlo moderní obchodní centrum Forum Liberec (otevřeno v roce 2009-2010) a přímo naproti Foru se nachází další novostavba OC Delta (otevřeno v roce 2006), vedle ní pak OC Balon a Polyfunkční dům Lipová. Novou stavbou je ostatně i samotné nádraží městské hromadné dopravy na Fügnerově ulici, takže se s trochou nadsázky dá říci, že opravdu historickou zástavbu v dolní části města reprezentuje jen Dům U Zeleného stromu (1787), který díky nedávné rekonstrukci (2010) opět získal svou dřívější jedinečnost a krásu. Jen o pár kroků dále je v Rumunské ulici nová budova jménem Palác Syner (1998), pokud půjdeme ulicí vzhůru a napojíme se na ulici Palachovu, dojdeme až na Šaldovo náměstí, kde je nákupní galerie Plaza Liberec (2009) a vedle ní rovněž poměrně moderní budova Komerční banky. V ulici Moskevské najdete další multifunkční stavbu s mnoha obchody. V ulici Pražské (která je s Moskevskou souběžná) oprášili architekti slávu původně velmi známého Obch. domu Brouk a Babka, kterému dali nový vzhled ve stylu jeho prapůvodní podoby. Ve Frýdlantské ulici se zase pyšně tyčí moderní budova Základní umělecké školy, která opravdu má být na co hrdá, vždyť byla vyhlášena stavbou roku 1995. Proti této budově najdeme další novostavbu Krajskou správu sociálního zabezpečení (otevřeno 2008) a jen pár desítek metrů od nich -v ulici Rumjancevově- můžeme navštívit elegantní stavbu Krajské vědecké knihovny s včleněnou synagogou (2000). Stavba byla vybudována za finanční spoluúčasti německé strany na místě, kde byla nacisty vypálena synagoga původní. Proto je objekt nazýván „Stavbou smíření“ a bez zajímavosti jistě není ani to, že stavba synagogy je jediná na území ČR od druhé světové války. Netradiční vzhled má rovněž další novostavba – tentokráte Informačního centra Technické univerzity (2007), kterou najdete v areálu univerzity na Studentské ulici. Významným „příspěvkem“ ke kulturnímu a sportovnímu životu města bylo postavení liberecké multifunkční haly pod názvem Home Credit Arena, která byla slavnostně uvedena do provozu v září 2005, získala ocenění Stavba roku 2006 a je blíže popsána v kapitole sportu. Důstojné kulturní zařízení získal i městský obvod Vratislavice nad Nisou, kde bylo 10.10.2010 otevřeno Multifunkční kulturní centrum, které díky datu zprovoznění bývá občas označováno lidovým názvem „Desítka“ a pro svou originální architekturu se stalo stavbou roku 2011 Libereckého kraje. Další výstavba nových objektů však i nadále rychlým tempem pokračuje, proto se v ulicích Liberce budete i v budoucnu setkávat s netradiční architekturou, která vás jistě v mnohém zaujme.

Ovšem tvář města netvoří jen nové i původní stavby, ale jeho originalitu podtrhují rovněž leckdy důmyslné plastiky a sochařská díla, jež Liberec v mnoha jeho zákoutích i v samém srdci města lemují. Dolní centrum města zdobí lavička pod názvem Večná něha (autor L. Rittstein, 2007), hlavně děti si získá veselá skupinka roztodivných tvorů u nádraží MHD (autor A. Koláčková, 2000), kterým dominuje dvouhlavá želva, u Grandhotelu Zlatý lev vás čeká futuristická svítící Koule (autor M. Houser, 2001) a jen o pár metrů dále uprostřed parku trůní dvanáct mramorových bloků představujících Dvanáct měsíců (autor J. Klimeš, 1969). Interiér budovy Nového magistrátu je ozvláštněn levitující sochou holčičky s balonky jménem Splněný sen (autor M. Niubò-Klouzová 2008), přímo před budovou radnice můžete obdivovat Kočky (autor M. Niubó-Klouzová, 2010) a jen malý kousek od radnice, v zákoutí průchozího dvorku mezi nám. Dr. E. Beneše a OC Plaza, je rafinovaně ukrytá Lampa Edison (autor J. Róna, 2009), která je inspirována jedinou kubistickou pouliční lampou na světě umístěnou v Praze. Za divadlem najdete kuriózní Zastávku MHD (autor D. Černý, 2005), které se také někdy říká Hostina obrů a interiér Krajské vědecké knihovny zase zdobí tajemná Žíla (autor L. Rittstein, 2002). V Jablonecké ulici je umístěn památník obětem komunismu (P. Janda, A. Kubalík, 2006), Na Štefánikově náměstí můžete vidět interaktivní památník bojovníkům a obětem za svobodu vlasti (autor P. a J. Stolínovi, 2000), před budovou muzea je umístěna moderní Pyramida (autor M. Karel, 2004) a pravým rájem soch je pak zoologická zahrada, kde najdete zajímavé dílo inspirované spoluprací Liberce a spřáteleného města Augsburg s názvem Partnerství a kromě něj ještě mnohé další výtvory. Smutnou upomínkou na zmařené lidské životy je památník obětem šoa (Š. Gudev, 2008) v obřadní síni libereckého židovského hřbitova na Ruprechtické ulici. Sportovní areál Ještěd vítá sportovce symbolicky dílem zvaným Brána borců (autor L. Sorokáč, 2008). A na závěr této kapitoly ještě přidáme malý tip. Chcete být vyfoceni s Marťanem? V Liberci není nic nemožné, stačí se vydat k horskému hotelu Ještěd, kde mezi skalami nedaleko od této stavby, jež tak trochu připomíná kosmickou loď, jeden malý Marťan - lépe řečeno jeho bronzová 170 cm vysoká socha (autor J. Róna, 2010) - symbolicky sedí a čeká na své přátele.

Další informace k této kapitole nabízí stránky:

Ø Spacium, o.p.s. http://www.spacium.cz (plastiky, sochařská díla)

Ø Architektura severu Čech – Liberec http://liberec-reichenberg.net

LIBERECKÉ ŠKOLSTVÍ

Liberec disponuje školskými zařízeními všech typů. O mateřské a základní školy pečuje Statutární město Liberec, školy střední a učiliště spadají pod Krajský úřad Libereckého kraje, vysoké školství pak náleží přímo pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Vysoké školství je v Liberci zastoupeno Technickou univerzitou, která je rozdělena na následující fakulty: fakulta umění a architektury, fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových inženýrských studií, fakulta ekonomická, fakulta přírodovědně-humanitární a pedagogická, fakulta strojní a fakulta textilní. Zajímavou možností studia je tzv. centrum dalšího vzdělávání (označované také jako univerzita třetího věku popř. U3V), které nabízí možnost zájmového studia pro občany starší 50 let. Své univerzitní středisko má v Liberci také Metropolitní univerzita Praha, která nabízí dálkové studium v oboru Veřejná správa a v oboru Mezinárodní vztahy a evropská studia. Ve městě dále působí pobočka Vysoké školy Karla Engliše, která nabízí studijní program Ekonomika a management, v jehož rámci je otevřen bakalářský studijní obor – management v podnikání s možnými studijními specializacemi – bezpečnost a ochrana zdraví při práci nebo automobilový průmysl a doprava. Forma studia prezenční nebo kombinovaná. Péči o malé a šikovné školáky se věnuje Základní umělecká škola (ZUŠ), která rozvíjí jejich talent v oborech: Literárně-dramatický, výtvarný, taneční a hudební. ZUŠ nejenže vychovává 1847 žáků ve věku od 5 do 26 let, ale budova této školy byla v roce 1995 vyhlášena Stavbou roku České republiky. Škola působí jako metodické centrum, pořádá a organizuje koncerty, výstavy a soutěže. Dalším školským zařízením je Dům dětí a mládeže Větrník, který poskytuje zájmové vzdělávání dětem, žákům i studentům, nabízí cca 100 kroužků, oddílů, kurzů, klubů a organizuje zároveň i příležitostné akce pro veřejnost. Na závěr této kapitoly je třeba ještě zmínit Centrum vzdělanosti Libereckého kraje, jehož posláním je vytváření nabídek, realizace a koordinace celoživotního vzdělávání nejen na území regionu, ale také České republiky. V rámci své činnosti pořádá odborné kurzy, školení a jiné vzdělávací akce včetně lektorské činnosti. Věnuje se rovněž poskytování dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků škol a školských zařízení. Připravuje, koordinuje a realizuje regionální, národní, ale i mezinárodní projekty a programy.

Další informace k této kapitole nabízí stránky:

Ø Krajský úřad Libereckého kraje http://www.kraj-lbc.cz (školy střední)

Ø Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR http://www.msmt.cz (školy vysoké, školství obecně)

Ø Statutární město Liberec http://www.liberec.cz (školy mateřské a základní)

Ø Technická univerzita Liberec http://www.tul.cz (fakulty, podrobnosti ke studiu)

Ø Metropolitní univerzita Praha http://www.mup.cz

Ø Vysoká škola Karla Engliše http://www.vske.cz

Ø Základní umělecká škola http://www.zusliberec.cz

Ø Dům dětí a mládeže Větrník http://www.ddmliberec.cz

LIBERECKÝ PRŮMYSL

Liberecký průmysl se v historii prosadil zejména zásluhou textilní výroby, kdy např. rodina Liebiegů vybudovala v Liberci ve své době jeden z největších průmyslových podniků v celém Rakousko-Uhersku. Po vzniku samostatné republiky došlo z důvodu zmenšeného trhu a dalších vlivů ke stagnaci, přesto však i nadále zůstávala textilní výroba pro Liberec charakteristickým znakem. Po sametové revoluci, která přinesla zásadní změny ve všech oblastech života (průmysl nevyjímaje), došlo k jednoznačnému přerodu výroby. Textilní oblast nemohla vzdorovat přílivu zboží ze zahraničí, čehož výmluvným dokladem je např. ukončení činnosti zdejší mamutí firmy Textilana, a.s. Naopak rozmach prožívá automobilový průmysl, zejména výroba součástek a náhradních dílů do automobilů. V současnosti je srdcem výroby tzv. Průmyslová zóna Liberec – Jih v jihozápadní části Liberce, kde během krátké doby vyrostlo několik výrobních závodů. V severozápadní části města vznikla v pořadí druhá zdejší průmyslová zóna - tzv. Průmyslová zóna Liberec – Sever. Pomocnou ruku a především poskytování poradenských a konzultačních služeb v otázkách souvisejících s podnikatelskou činností nabízí Okresní hospodářská komora Liberec, která spolupracuje s Českou agenturou na podporu obchodu / CzechTrade. Dále v Liberci sídlí i regionální kancelář agentury CzechInvest, jež poskytuje informace o službách agentury a možnostech podpory podnikání ze strukturálních fondů EU, pomáhá firmám, které mají zájem realizovat svou investici v daném regionu a spolupracuje se zástupci místní správy a samosprávy, školami a dalšími regionálními institucemi při hledání příležitostí rozvoje podnikatelského prostředí regionu.

Další informace k této kapitole nabízí stránky:

Ø Investorskoinženýrská, a.s. http://www.iias.cz (průmyslové zóny)

Ø Okresní hospodářská komora Liberec http://www.khkliberec.cz (poradenství pro podnikatele)

Ø CzechInvest http://www.czechinvest.cz

Ø Statutární město Liberec http://www.liberec.cz (informace pro podnikatele a investory, ŽÚ)

LIBERECKÁ PŘÍRODA

Liberec a jeho okolí oplývají mnohými mineralogickými a geologickými zajímavostmi. Typickou horninou pro Liberec je žula, která je pevná, výborně leštitelná a velmi dekorativní. Díky těmto přednostem tak zdobí nejen řadu staveb v Liberci, ale i např. stanici metra Florenc, zpívající fontánu v Mariánských Lázních či stavby ve Vídni a Budapešti. Vědecky je popsána přece jen o něco sušeji: jedná se o hrubozrnnou žulu s nápadnými krystaly draselného a sodnovápenatého živce, která se těžila v libereckých lomech – dnes je v provozu pouze lom v Ruprechticích. Ještědské pohoří je tvořeno především z křemence. V okolí Hanychova se těžíval vápenec (místu, kde se vyrábělo vápno se dodnes říká Vápenka). Ještědský hřbet v sobě dokonce skrývá i několik jeskynní a puklin: Hanychovská, Malá a Velká basa, Liščí a Křížová díra, Jezevčí, Doupě, Úzká, Západní - všechny jsou však nepřístupné a jejich prostory si tak krom speleologů oblíbili zejména netopýři (vodní, vousatý, řasnatý, ušatý, dlouhouchý, severní a dokonce i velice vzácný netopýr pobřežní). Město a okolí je bohaté na zajímavé a vzácné přírodní lokality. Jsou zde vyhlášeny Národní přírodní rezervace (např. Jizerskohorské bučiny), Národní přírodní památky, mnohé Přírodní rezervace (např. Hamrštej), Přírodní památky (např. Terasy Ještědu), Chráněná krajinná oblast Jizerské hory a Přírodní park Ještěd. V samotném Liberci nalezneme vzácné stromy (např. jinan dvoulaločný), zahrady a parky s mohutnými rododendrony a azalkami. Známá Zoologická a Botanická zahrada pak představují především zástupce cizokrajné flory a fauny (viz kapitola liberecké atraktivity). V pozdních jarních měsících je město opravdu přímo zaplaveno mohutnými keři pěnišníků, což je shodný ovšem daleko snáze vyslovitelný výraz pro rododendrony. Zdejší kyselá půda jim zřejmě natolik svědčí, že se za ni odvděčují krásnými obrovitými květy a omamnou vůní. Aktivní ochrannou přírody a ekologickou výchovou se v Liberci a okolí zabývají občanská sdružení Děti Země Liberec a Český svaz ochránců přírody s Ekocentrem Armillaria, Společnost přátel přírody Čmelák, Jizersko-Ještědský horský spolek aj. Pečují o cenné lokality s výskytem chráněných a ohrožených druhů, mapují a likvidují porosty invazních rostlin (křídlatka), účastní se vzdělávací a osvětové činnosti (Evropská noc pro netopýry, Světový festival ptactva), budují naučné stezky v Harcově, Lidových sadech, Vesci atd., jež upozorňují na místní přírodní zvláštnosti a nabádají k jejich k ochraně. Při ZOO Liberec je zřízeno městské Středisko ekologické výchovy DIVIZNA, které poskytuje kvalitní služby v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, a to zejména v oblasti realizace ekologických výukových programů pro školní kolektivy a pořádání odborných seminářů, exkurzí a tvořivých dílen pro studenty a další zájemce. Pod ZOO Liberec patří rovněž záchranná stanice v rámci centra ARCHA, jež poskytuje pomoc handicapovaným volně žijícím zvířatům, tj. takovým jedincům, kteří jsou v důsledku zranění, nemoci či jiných okolností dočasně či trvale neschopni přežít ve volné přírodě ve spádové oblasti Liberec, Jablonec n. Nisou, Frýdlant. Archa zajišťuje odborné ošetření, rekonvalescenci a je-li to možné i vypouštění uzdravených jedinců zpět do přírody. Pokud návrat zvířete do přírody není možný, zajišťuje důstojné podmínky pro dožití v centru. Archa rovněž slouží jako útulek zvířatům zatoulaným a týraným, pro které se snaží nalézt vhodný nový domov.

Další informace k této kapitole nabízí stránky:

Ø Statutární město Liberec http://www.liberec.cz (seznam památných stromů)

Ø Zoologická zahrada Liberec http://www.zooliberec.cz (ZOO, Divizna, Archa)

Ø Česká speleologická společnost, sekce Liberec http://www.speleolbc.cz/ (jeskyně Liberecka)

Ø Armillaria Liberec http://www.armillaria.cz

Ø Společnost přátel přírody Čmelák http://www.cmelak.cz

Ø Děti Země http://www.detizeme.cz

Ø Český svaz ochránců přírody http://www.csop.cz